Pochod krajem Oty Pavla 2026
Rok se s rokem sešel a je to tu zase: Pochod krajem Oty Pavla. Předseda mě nabádal, aby to bylo krátký. Tak se pokusím to zkrátit co nejvíce. Honza také rozhodl, že letos pojedeme už v pátek abychom se vyhnuli kolonám a víc si také užili veder.
S batohem na zádech, pytlem buřtů a krabicí šneků se soukám v pátek po ránu do vozu KIA. Usedám dozadu vedle Tomáše. Na sedadel smrti sedí plavčice Jaruška. Předseda šlape na plyn a frčíme vstříc dobrodružství. Parkujeme „U Rozvědčíka“ a fešná „rozvědčice“ nám točí vynikajícího Bakaláře. Předseda nenechal nic náhodě a udělal nám rezervaci stolu. Za chvílí přijíždí také psí máma Marcelka se svým náklaďákem od Forda a psím miminem Cuketkou. Až na výjimky si většina z nás dává knedlíky se zelím, se zelím kyselým, to koukáte, co jsme měli k obědu. Po vydatném obědě se přesunujeme do Rakovníka, kde doplňujeme už tak bohaté zásoby jídla a pití. Mezitím děláme ještě malou zastávku u přívozu, kde se naše ženy vrhají v rouše Evině do vln Berounky. Abych nezůstal pozadu, tak se v rouše Adamově vrhám za nimi. Na druhém břehu domorodci vytahují dalekohledy a snaží se dohlédnout na naši nuda pláž. Na základně v Pustovětech zahajujeme víkendové radovánky zostra kořalkou na palubě dolní chaty s panímámou Jitkou. Potom se už spouštíme z kopce do hospody „Na Ostrově“. Bakalář teče proudem a Strágule vybral v hospodě celou knihovničku s knihami K.O.D. Zelená vlna se přelévá u našeho stolu jako tsunami. No, to zase bude večer plný překvapení. :-) K večeři jsou grilované vuřty. Nechceme přece riskovat požár Pustovět rozděláváním ohně v tomto pekelném počasí. Poslední slova z tohoto večera, která si pamatuji jsou následující: „posviťte mu na ty žabky, ať si nerozbije hubu na těch schodech…“
Ráno nás budí jako tradičně Jirka Korn: „Žal se odkládá, změna termínu…“ I my děláme vzhledem k horkému počasí menší změnu v délce trasy. Namísto plánovaných 14 km si dáváme s ženami trasu 10 km. Na startu v Branově je po ránu živo. Fotbalové hřiště je plné aut. Je jich tu víc než vloni. Branovské ženy obsluhují stánky s pivem o které je evidentně po ránu velký zájem. Po špatných zkušenostech z loňska držíme s Tomášem pivní půst. Zasvěcení jistě ví, co se dělo vloni v místních lesích. Marcelce chutná studené Prosecco a moc se jí nechce na trať. Ani malá psí Cuketka nikam nechce a užívá si přízeň turistů. Také Kateřina chytá slinu a Bakalář jí moc chutná. Jen Strágule nervózně přešlapuje na místě a chce už startovat. Letošní trasa vede jiným směrem, než bylo dříve zvykem. Tento nejkratší okruh nejčastěji volí rodiny s dětmi a letos i my. Trasu tu nebudu popisovat, aby to nebylo moc dlouhé a přesunu se skokem k přívozu u Berounky. Naše dvě plavkyně se opět noří do vod a plavou směr kemp Branov. Kemp je narvaný k prasknutí, a tak ho letos ani nenavštěvujeme a míříme k cíli. V cíli dostáváme diplomy, a protože je všude pod slunečníky plno, usedáme do rozpáleného vozu a vracíme se zpět na základnu do Pustovět. Mužská část výpravy se po výborném obědě (řízky) odebírá, kam jinak než na Ostrov na pivo. Žíznivá Strágule nasazuje pekelné tempo a než si přiložím půllitr k hubě už má prázdný korbel. Po třetím kole piv se k nám přidává David v cyklo dresu Bohemky, který přijel na kole se svou družinou. Má pěknou sekretářku. Prý mají team building. A zase někdo objednal zelenou… Strágule polevuje v tempu a předseda ho hned střídá na čele pivních dostihů. Místní děda s holí na nás volá: „Jak tak na vás koukám, vy dneska nedojdete domů. Ne že mi budete řvát pod okny!!!“ Ptám se předsedy, kde ten pán s holí bydlí, abychom mu mohli řvát pod okny: zelená, bílá!!! Taky tu potkáváme paní starostku, která s námi šla na pochod vloni. Davidova squadra už chce jet dál, a tak se s ním loučíme a pijeme dál ve třech. Na základně je pusto a prázdno jako v Pustovětech. Ženy někam zmizely. Na stole po nich zůstaly jen dopité i nedopité lahve od alkoholu. Tomáš se šel do hořejší chaty trochu osvěžit a už se nevrátil. K večeři je maso, které připravila a naložila Katka. Náš gril master Polreich zvaný Vosátka z něj vykouzlil vynikající pokrmy. To byla mlaskačka. Jdu pro jistotu zkontrolovat Tomáše. Ten mezitím usnul spánek spravedlivých a spustil přitom motorovou pilu.
V neděli ráno je všude ticho jako v hrobě, žádný Korn už nás nebudí. První je na nohou Strágule, který už louská před chatou první stránky z knih odvahy a dobrodružství. Snídáme, co dům a lednice dá. Ještě zbývá splnit úkol - likvidace vosích hnízd na půdě. Vše proběhlo bez bodanců. Na oběd likvidujeme zbytky masa a je čas vrátit se do civilizace. První nás opouští Marcelka s Cuketkou. Pak jede druhý vůz v obsazení: předseda, Jaruška, Tomáš a já. Pro Katku přijíždí Ondra, se kterým se potkáváme na rozcestí. Tak další ročník pochodu krajem Oty Pavla máme za sebou. A to je vše přátelé.
Zápisek pro Klokanklub provedl Barry (Gang of Greens) / zveřejněno: 24.06.2026
